Chceme z Česka moderní ekonomiku, ne skanzen, říká šéf Jet Ventures a vyjmenovává 5 největších překážek

V čele fondu Jet Venture 1, jehož cílová velikost je 1,2 miliardy korun a který plánuje v desetiletém horizontu investovat do zhruba dvaceti mladých firem s přesahem do průmyslu, stojí zkušený manažer Kamil Levinský. „Vybíráme si firmy, které mají fungující produkt, platící zákazníky a obrat aspoň milion eur,“ popisuje, jakým způsobem jeho tým Jet Ventures plánuje v následujících deseti letech dosáhnout plánovaného ročního zhodnocení přes 20 procent.

‍

První tři investice už má tým Jet Ventures za sebou. Nedávno oznámil transakci ve výši 60 milionů korun do platformy IAG, která propojuje dodavatele náhradních dílů pro osobní i nákladní automobily s prodejnami a autoservisy. Desítky milionů korun od fondu získal i český startup Partory, který s využitím umělé inteligence a strojového učení zefektivňuje zpracování dodávek vysokoobjemových nízkonákladových nekatalogových strojírenských dílů. A třetí je nejnovější investice do slovenského startupu Cequence pro automatizované řízení smluv, kam Jet Investment prostřednictvím fondu Jet Venture 1 vložil zhruba 42 milionů korun.

‍

A tým vedený Kamilem Levinským v lovu pokračuje: „Na spadnutí jsou další investice, ale zatím je brzy na konkrétní jména,“ poodkrývá Levinský, který v minulosti působil například v Českých Radiokomunikacích. Patří ke kritikům podmínek pro inovace a rozvoj startupového ekosystému nejen v českém, ale i v širším evropském kontextu. V rozhovoru pro CzechCrunch vysvětluje investiční strategii Jet Ventures a pojmenovává pět klíčových slabin, které podle něj brzdí startupové podnikatele.

‍

Patříte ke kritikům podmínek, které nejen Česko, ale celá Evropa vytváří pro inovace. Za jeden z hlavních problémů jste označil vyspělost venture kapitálového trhu. Proč by měl každý investor této oblasti věnovat pozornost?
Pokud žiji v České republice a není mi lhostejný osud naší ekonomiky, tak bych měl venture kapitál vnímat jako investici do budoucnosti. Pokud své peníze uložím do dluhopisů, pomáhám financovat velké stabilní firmy, které inovacím a dlouhodobé prosperitě příliš nepomáhají. Oproti tomu je venture kapitál cestou, jak našim dětem dát šanci žít v moderní ekonomice založené na inovacích, a ne ve skanzenu.

‍

Jet Venture 1 je jedním z nových fondů, který cílí na mladé inovativní firmy. Slibujete 20procentní roční zhodnocení, ale jak velké riziko podstupuje investor s ohledem na to, že statisticky jen jeden z deseti startupů přežije?
Ta statistika je poplatná pro přístup tradičních investorů – představit si je můžete jako lovce s brokovnicí, kteří střílí na hejno kachen s nadějí, že nějakou bez velkého míření trefí. Mezi investory se tomu říká „spray and pray“ a je to taktika, kdy je potřeba budovat investiční portfolio především rychle, takže nezbývá čas na důkladné prověrky společností. Ano, statistika přežití startupů je neúprosná, ale my riziko výrazně snižujeme tím, že investujeme selektivně do firem s ověřeným produktem, příjmy a výrazným tržním potenciálem.

‍

Náš přesný zásah zajistí, že netrefíme nechtěné kusy.

V čem je jiný váš recept na úspěšné venture kapitálové investování?
Fungujeme mnohem víc jako odstřelovači. Pečlivě si vybíráme společnosti, do kterých budeme investovat, typicky cílíme na průmyslové inovace v pozdějších fázích fundraisingu, late seed a pre-series A. Usilujeme o koncentrovanější portfolio než typický venture kapitálový fond, abychom firmy dokázali více mentorovat, řídit a pomáhat jim. Cílíme zhruba na dvacet firem, které mají potenciál rychlého exitu formou akvizice. Náš přesný zásah zajistí, že spolu s vybraným kusem netrefíme nechtěné kusy.

‍

Jak dlouhá je vámi plánovaná doba do prodeje investice?
Pracujeme s desetiletým investičním horizontem, kdy první tři roky máme na vybudování portfolia, další dva roky jsou rezerva na následné investice do již vybudovaného portfolia a zbývajících pět let je část, která je dedikovaná plně na správu portfolia a postupný exit.

‍

Kladete si před investicí nějaké konkrétní podmínky?
Hledáme firmy v Česku a sousedních zemích. Musí mít platící zákazníky a generovat minimálně milion eur obratu ročně. Musí ukázat fungující produkt a solidní růst, jednoduše tedy něco, po čem je poptávka na dostatečně hlubokém trhu. Tím získáváme mnohem vyšší jistotu, že už za sebou budou mít všechny bolesti spojené s ověřováním konceptu, pivotováním a vyladěný product-market fit.

‍

Dáváte investorům nějaké záruky výnosu, nebo vše záleží na tom, jak se vám bude dařit ze zainvestovaných projektů vystupovat?
Záruky nejsou žádné, je to podobné jako u investic do private equity, kdy věříte ve schopnost fondu dosáhnout výsledků. Jet Venture 1 je uzavřený fond, to znamená, že do doby exitu jsou investice naceněné pořizovací cenou, případně oceněním při nejnovějším investičním kole. Konečnou hodnotu nakonec vždy určí až finální prodej.

‍

Existuje mechanismus, kterým do chodu firmy zasáhnete, když se jí přestane dařit?
Určitě nerazíme přístup laissez-faire (volný průběh – pozn. redakce). Vůbec si nedokážu představit, že bychom dali peníze investorů někomu a řekli: „Hele, tady máš pár milionů a teď to rozjeď.“ Přitom se to často děje. Nechceme ale ani firmy aktivně řídit, děláme jen dohled. To znamená, že chceme být v obraze a vědět o vzestupech i pádech, abychom mohli mít radost, že je naše investice skvěle spravována, případně pomoct podnikateli tam, kde uzná za vhodné. Razantnější změny jako výměna CEO se většinou odehrávají v pozdějších investičních kolech, než do kterých investujeme my.

‍

Komu byste investici do fondu Jet Venture 1 doporučil?
Jsou dvě možnosti, jak může investor participovat na našem fondu. U přímé investice je minimální výše na úrovni pěti milionů korun. Takže pokud se budeme držet obecné poučky, že by investor neměl do venture kapitálu investovat více než 10 procent portfolia, očekávám, že tito investoři budou mít čisté jmění alespoň 50 milionů korun.

Druhá cesta je potom extrémně zajímavou variantou pro menší investory. Přes platformu fondů kvalifikovaných investorů Conseq je možné do Jet Venture 1 vstoupit už s portfoliem v hodnotě jednoho milionu korun. Výhodou je, že do venture kapitálu mohou investovat jen sto tisíc a zbytek rozložit do konzervativněji zaměřených fondů.

‍

Data ukazují, že Češi jsou jako investoři extrémně opatrní a tradičně preferují ultrakonzervativní investiční nástroje – spořicí účty a termínované vklady. Není pomyšlení na venture kapitál a inovace příliš velký skok?
Ano, je to výzva, která bude u některých investorů vyžadovat velký mentální přerod. Na druhé straně tu je skupina, která investovala do startupů, někteří dokonce podpořili nápady v úplných začátcích jako business angels. Mezi těmito dvěma břehy je mezera, kterou se s naším fondem snažíme zaplnit tím, že startupové investice demokratizujeme.

‍

Snažíme se investovat do firem, které propojují atomy s bity.

Jak to myslíte?
Kdybych se jako business angel rozhodl investovat milion korun do startupů, mohu si při průměrné výši andělské investice 20 tisíc eur vybrat dva projekty. A to je vyloženě ruleta, když jeden z nich nebude jackpot, čeká mě možná fiasko. Jet Venture 1 díky spolupráci s Conseqem nabízí mnohem lépe diverzifikovanou investici v profesionálně spravovaném fondu s velmi nízkou vstupní bariérou.

Nedávno jste si postěžoval i nad tím, jak funguje české penzijní spoření. Co je z pohledu venture kapitálu největší problém?
Všude ve světě penzijní fondy alokují část portfolií do venture kapitálu. V Česku máme přes 400 miliard zamčených ve starých investičních fondech, které neporáží ani inflaci, protože jim je zákonem znemožněno podstupovat ztrátové riziko. Pro českou ekonomiku je to promarněná příležitost. A to extrémně. Pokud by deset procent z této sumy šlo do venture kapitálu, máme tu financování ve výši 40 miliard pro firmy, které by mohly v následující dekádě nakopnout celou ekonomiku. Naštěstí se to mění a zejména se vznikem dlouhodobého investičního produktu (DIP) se tyto možnosti otevírají.

‍

A bude to stačit, aby nám v inovacích neujel vlak?
Zatím si neuvědomujeme pokrok, jaký udělaly jiné země. Pokud budeme dál čekat, čeká nás drsné probuzení. Evropa je silná v průmyslové kvalitě a máme tu výborný technický talent, vědce, vývojáře a šikovné inženýry. Naší slabinou je kromě marketingu a prodeje i pomalá digitalizace, protože fabriky, které deset let vyrábí stejnou průmyslovou součástku, nepotřebují mnoho digitálních inovací.

‍

Už tady ale začíná být vidět náskok Asie, která přebírá odvětví, ve kterých Evropa historicky dominovala. Výrobou různých dílů a strojů to začíná, končí to u celých automobilů. Každému bych přál, aby si zkusil sednout do čínského elektroauta. Hlasem nastavím třeba masáž sedaček a umělá inteligence rozezná, zda mluví řidič, nebo cestující vzadu. Tak vypadá zážitek z jízdy hodný 21. století, který má šanci oslovit nejmladší generaci zvyklou na digitální technologie ve všem. Spalovací motory a hledání v menu budou brzy minulostí a stejně tak i výroba bude stále více záviset na datové vrstvě nad samotnými stroji. Proto se snažíme investovat do firem, které propojují atomy s bity.

‍

A jaké je vaše doporučení, abychom se takovému budíčku vyhnuli?
Pro vysvětlení si vypůjčím anglické slovo DREAM. Deregulace, Reforma zdanění zaměstnaneckých opcí, Extenzivní přísun kapitálu pro pozdější investiční kola, zvýšení Atraktivity pro andělské investory a změna Mindsetu. To je pět největších slabin, které Česko i Evropu v současnosti brzdí. Změna je extrémně náročná, ale snažíme se o tom mluvit a například skrze Českou startupovou asociaci i apelovat na politiky, aby se věci hýbaly.

‍

Zkusíte největší překážky ve zkratce popsat?
Všechny startupy dnes najímají zaměstnance formou švarcsystému, aby vůbec přežily. Stát jim musí nabídnout flexibilní cestu, jak v začátcích rychle najmout a případně rychle propustit potřebné odborníky, což je se zkostnatělým evropským přístupem k zaměstnání neslučitelné. Stejně tak vytvořit jednodušší a flexibilnější systém zaměstnaneckých akciových opcí. Když chce startup odměnit ty, kdo jsou ochotní pracovat prvních pár let za nízkou mzdu, nemůže po nich stát hned obratem chtít odvody na sociální a zdravotní pojištění.

‍

Ale je toho samozřejmě víc. Nedostatečný kapitál pro investiční kola B a C, která se pohybují ve vyšších desítkách a stovkách milionů eur, nebo třeba nemožnost odečíst si investici do startupu z daní, zatímco splátky hypotéky si odečíst lze. Je toho spousta, čím můžeme inovace podpořit.

‍Zmínil jste i mindset ve smyslu změny myšlení. Co si pod tím představit?Jde o to, jak jako společnost o investování přemýšlíme. Dřív jsme se snažili, abychom do Česka přitáhli západní investory a rostly nám tu levné montovny. Teď potřebujeme přitáhnout výzkum a vývoj tím, že budeme podporovat lokální inovace. Peníze, které do toho pošleme, se budou násobit a z velké části vracet zpět do ekosystému inovací. Kdyby se můj český dream ujal, byla by to paráda.