Private equity fondy: Koření portfolia

FONDY SOUKROMÉHO KAPITÁLU, anglicky private equity funds, mají obvykle právní formu fondů kvalifikovaných investorů. Jde o takové osoby, které splňují určité minimální požadavky jednak na volný kapitál, jednak na zkušenosti v oblasti investic. Mezi tuzemskými investory jsou v posledních letech stále oblíbenější. „Private equity jsou kořením portfolia. Je to účelná a efektivní diverzifikace, která zvyšuje celkovou návratnost portfolia. Benefitem je odstínění krátkodobých tržních výkyvů, protože jsou tyto investice oceňovány většinou jednou ročně,“ říká vedoucí oddělení marketingu v Amundi Asset Management Jan Chlumský. Od roku 2015 investiční společnost Amundi nabídla v Česku čtyři uzavřené fondy, do nichž čeští investoři vložili přes tři miliardy korun. „Věříme, že objem investic do private equity poroste i nadále, jak se bude zvyšovat vzdělanost místních investorů a jejich bohatství,“ uvádí Chlumský a dodává, že čím dál větší oblibě se těší tyto investice u takzvaných dolarových milionářů. Jde o osoby, jež disponují investovatelným majetkem přesahujícím jeden milion dolarů. Počet takových lidí v Česku neustále roste. Kouzlo fondů soukromého kapitálu spočívá také v tom, že zhodnocení svých investic často vylepšují za pomoci finanční páky, tedy že si ke kapitálu od zakladatelů a investorů nabírají i úvěry. Pověstné se ve využití páky staly už v 80. a 90. letech americké private equity společnosti jako například Blackstone, Apollo Global Management, KKR & Co. (dříve Kohlberg Kravis Roberts & Co.) či Warburg Pincus. Minimální investice do fondů soukromého kapitálu se v Česku obvykle pohybuje od jednoho milionu nahoru. Může být například i 10 milionů korun, pokud to tak správce fondu stanoví. Někdy je naopak minimální investice nižší – už od 100 tisíc korun. Tak tomu bývá v případě, že investor vkládá peníze do fondu, který má stejného obhospodařovatele jako fondy, do nichž už investoval dříve. Vedle investorů peníze často vkládají peníze do fondu jako koinvestici také zakladatelé, tedy investiční společnosti a jiné firmy zabývající se správou kapitálu.

NAJÍT, KOUPIT, VYLEPŠIT. „Private equity fondy kumulují finance individuálních a institucionálních investorů, jako jsou banky, pojišťovny, penzijní fondy, fondy fondů, a umožňují jim podílet se na získávání obchodních podílů ve společnostech, které nejsou veřejně obchodovatelné,“ vysvětluje Jan Brávek, ředitel investiční společnosti Jet Investment, jež patří mezi nejvýznamnější tuzemské hráče v této oblasti. „Cílem private equity je tyto společnosti vyhledat a koupit, intenzivně pracovat na vylepšení jejich ekonomické situace a po čase se ziskem prodat,“ dodává. Typicky jde o společnosti, které potřebují finanční nebo manažerský impulz, rychle rostoucí firmy, společnosti, v nichž dochází ke generační obměně, nebo například podniky ve finančních nesnázích vzniklých krizí či špatným manažerským rozhodnutím. V hledáčku fondů Jet jsou podle Brávka zejména exportně zaměřené podniky s vlastním produktem nebo produkty s vysokou přidanou hodnotou. Oborově se fondy Jet specializují na energetiku, moderní materiály, strojírenství nebo automotive, ale v případě zajímavých příležitostí investují také do jiných odvětví. Jet Investment nyní spravuje pro své investory miliardy korun ve dvou uzavřených private equity fondech specializujících se na průmyslové společnosti. „Fondy private equity Jet 1 a Jet 2 mají investiční horizont osm až deset let. Již byly naplněny a skončilo také jejich investiční období. Aktuálně drží ve svých portfoliích šestnáct průmyslových společností,“ říká Brávek. V současnosti experti Jet Investment připravují třetí fond Jet 3 s investičním horizontem deset let, jenž je určen pro soukromé i institucionální investory. „Po naplnění by se měl stát největším private equity fondem v Česku,“ upozorňuje manažer. Do fondu chce správce letos vybrat osm miliard korun. Stejně jako předchozí fondy bude zhodnocovat peníze investicemi do středně velkých průmyslových podniků ve střední Evropě, tedy nejen v Česku, ale také v Německu, Rakousku, Polsku a na Slovensku. HLEDÁ SE JEDINEČNÝ

 

 

PRODUKT. Fond soukromého kapitálu nabízí svým klientům také tradiční česká finanční společnost BH Securities. Jde o fond BHS Private Equity – ten cílí na investory z řad českých i slovenských fyzických osob. Fond se zaměřuje na investice do českých a slovenských malých a středních podniků, přičemž není výrazněji oborově vymezený. „Hledáme profitabilní podniky s unikátním výrobkem či službou, vysokým inovačním a růstovým potenciálem a udržitelnou konkurenční výhodou. Tento koncept označujeme jako Czech Tech,“ říká hlavní ekonom BH Securities Štěpán Křeček. Investice do podniků mohou mít podle Křečka v případě fondu BHS Private Equity různé podoby: „Mohou být buď formou růstového kapitálu, kdy zvýšení kapitálu pomůže podniku odemknout jeho růstový potenciál, nebo odkupu na finanční páku, kdy jde převážně o generační výměny spojené s otázkou nástupnictví, o manažerské odkupy či manažerské vstupy.“ Typický investiční horizont je podle něho pět až sedm let a výše investice fondu se obvykle pohybuje v rozmezí 25 až 150 milionů korun. Může však být i vyšší. Na rozdíl od fondů společnosti Jet Investment je fond BHS Private Equity otevřený – to znamená, že nabírá nové investory a umožňuje jim i zpětné odkupy jejich investičních akcií. V současnosti spravuje okolo 700 milionů korun.

 

 

VYŠŠÍ RIZIKO. Proč fondy soukromého kapitálu dosaženým zhodnocením často porážejí výnosy dosahované na veřejných akciových trzích, vysvětluje investiční stratég společnosti Conseq Michal Stupavský: „Zaprvé je přijímané investiční riziko u private equity fondů podstatně vyšší, a to jednak vlivem podstatně nižší diverzifikace portfolia, jednak obvykle významnou úrovní dluhového financování, resp. finanční páky, jež se při nákupech akciových podílů téměř vždy aplikuje. A zadruhé musí private equity fondy investorům nabídnout významnou výnosovou prémii za nelikviditu.“ To je podle Stupavského dáno tím, že u drtivé většiny private equity fondů musejí mít investoři zaparkovaný svůj kapitál minimálně na pět let bez možnosti předčasného výběru. „Private equity fondy proto rozhodně nejsou vhodné pro každého,“ poznamenává. Společnost Conseq, pro kterou pracuje, nabízí fondy soukromého kapitálu ve spolupráci se zmíněnou firmou Jet Investment a také se společností Enern. Ta se specializuje hlavně na investice v oblasti technologií. S Enernem má navíc Conseq fond zaměřený na takzvaný venture debt, tedy dluhové financování pro rychle rostoucí firmy. Fond v minulosti financoval rozvoj firem Rohlík a Twisto. Co se konkrétních výnosů týče, například zmíněný fond BHS Private Equity cílí na průměrný roční výnos okolo 15 procent. Loni jeho zhodnocení dosáhlo dokonce 20 procent. Výnos okolo 15 procent ročně očekává i vznikající fond Jet 3. V případě fondu Jet 2 činí po třech letech existence takzvané vnitřní výnosové procento dokonce přes 60 procent.

 

ŠANCE I PRO MENŠÍ HRÁČE. Ačkoli jsou fondy soukromého kapitálu dostupné hlavně institucionálním investorům a lidem s dostatečným kapitálem, šance, jak se na úspěších celého odvětví private equity podílet, existuje i pro drobné hráče. Na burzách v západní Evropě a v USA se obchodují akcie významných investičních společností, jež takové fondy zakládají. A vedle dosažených výnosů jim peníze stabilně nesou také poplatky za správu fondů. Například na newyorské burze se obchodují akcie americké investiční firmy Blackstone, kterou v 80. letech spoluzaložil dnes už miliardář Stephen Schwarzman. Jen za posledních pět let vzrostl kurz akcií této firmy, jež spravuje majetek v hodnotě téměř 900 miliard dolarů, zhruba na čtyřnásobek. V případě jiné velké americké společnosti – Apollo Global Management – činí kurzové zhodnocení za posledních pět let okolo 200 procent. Apollo má ve správě investice v objemu okolo půl bilionu dolarů. A jsou tu i další veřejně obchodované firmy, které se zaměřují na soukromý kapitál. Jde třeba o americké společnosti KKR a Carlyle Group, britskou 3i Group či švýcarskou Partners Group. Existuje dokonce burzovně obchodovaný fond iShares Listed Private Equity ETF, jenž má portfolio složené jen z takových investičních společností. V roce 2021 dosáhl fond zhodnocení 42 procent. Za posledních deset let pak ke konci minulého roku dosahovala anualizovaná roční návratnost bezmála 16 procent.