Na lovu šampionů

16. 10. 2024
ESTATE
text: Jan Stuchlík / foto: Ondřej Pýcha

Máme rádi průmysl. Tohle heslo by si mohli v Jet Investment vytesat nad vstupní dveře. Více než dvacetileté know-how získané transformací a rozvojem průmyslových podniků už firma úspěšně promítla i do nemovitostního fondu Jet Industrial Lease. Teď přidává příležitost investovat do mladých firem v novém fondu Jet Ventures. „Umíme lépe vyhodnotit jejich investiční teze, ověřit je v našich firmách, které vlastníme nebo kde jsme v minulosti působili. Poznáme tak, jestli produkt nebo služba opravdu dává pro průmyslovou firmu smysl,“ vysvětluje Marek Malík, partner a člen představenstva Jet Investment.

V září jste po pěti letech prodali z fondu Jet 2 výrobce kogeneračních jednotek TEDOM. Byl to dobrý obchod?

Byla to velmi zajímavá zkušenost a ekonomicky to bylo pro Jet velmi zajímavé. Cenu bohužel nemohou komentovat. Určitě ale půjde o jednu z nejvýnosnějších investic, kterou Jet v historii udělal. V TEDOMU jsme koupili prvních 55 procent od původních vlastníků Josefa Jelečka a Ivo Poukara v roce 2019. Druhého minoritního společníka jsme mohli vyplatit díky prodeji dceřiné společnosti TEDOMU v roce 2020. TEDOM tehdy byla firma, která vyráběla, prodávala a servisovala kogenerační jednotky. Velmi jsme se těšili na další rozvoj firmy. Plánů jsme měli spoustu.

Jaké největší změny jste v TEDOMU udělali?

Strategicky nejdůležitější bylo zavření výroby kogeneračních jednotek v Německu a její přesun do Hořovic a Třebíče. Ušetřili jsme tím hodně peněz a zefektivnili výrobu. Investovali jsme také do IT zázemí pro kogenerační jednotky. Vytvořili jsme cloudové řešení pro napojení kogeneračních jednotek na virtuální energetický blok, takovou virtuální elektrárnu. Díky tomu firma může kombinovat různé decentralizované zdroje pro výrobu elektřiny a tepla, a poskytovat tak provozovateli přenosové soustavy regulační služby. Neméně důležitá pro další růst TEDOMU byla i globální expanze vlastní prodejní a servisní organizace, kde k Německu přibyly USA, Velká Británie, Polsko, Kazachstán. TEDOM brzy posílí i v Itálii. V době, kdy zkrachovala Bohemia Energy, jsme koupili malého obchodníka s energií. Začali jsme aktivně nabízet dodávku elektřiny, plynu a tepla domácnostem i firmám. Dnes má zhruba padesát tisíc odběrných míst, což je na nováčka dost zásadní úspěch.

Které z těch novinek jsou pro budoucí další růst TEDOMU nejdůležitější?

Je to jejich kombinace. Postupně lze škálovat obchodníka s energiemi v evropském měřítku. Od něj TEDOM – výrobce kogenerací – získává informace o zákaznících a může jim pak nabízet řešení na míru ve formě EPC dodávek kogenerace, kombinace kogenerace a fotovoltaiky, kogenerace a tepelného čerpadla. TEDOM Energie dělá také energetické poradenství, ESG reporting, z toho zase vyplývá, že celá skupina může nabízet ucelenou energetickou službu s vysokou přidanou hodnotou. Zmíním i založení Polimex Energo, což je společný podnik mezi TEDOMEM a polskou společností Polimex Mostostal. Očekáváme tam obrovský růst díky dekarbonizaci teplárenství v Polsku, které je dnes založeno na uhlí. Společný podnik stojí na technologickém know-how TEDOMU v oblasti decentralizovaných energetických zdrojů a na know-how Polimexu ve stavebním řešení těchto zdrojů.

TEDOM nebyl jediná vaše divestice v posledních měsících. Přeje už doba prodejům firem?

Určitě se podmínky na trhu fúzí a akvizic zlepšily. Viděli jsme to už od konce loňského roku. Odehrály se obří transakce, jako prodej Meopty, Zásilkovny. Ty přitáhly zájem dalších západních investorů, což je pro náš region velmi důležité. Máme tady spoustu fantastických firemních a investičních příběhů, ať už je to TEDOM, Kordárna, nebo MSV Metal, když vezmu jen ty z Jet Investment. Musíme se pro tyto příběhy snažit získat zahraniční kapitál, kterého se ve střední Evropě pohybuje hrozně málo.

České ekonomice se ale vytýká právě to, že většina průmyslu je v zahraničních rukou. Neměly by spíše firmy končit u českého kapitálu?

Zahraniční vlastnictví se týká hlavně velkých průmyslových firem. U středně velkých firem to tak není, ty jsou většinou v českých rukou. Mluvil jsem ale hlavně o zahraničních institucionálních investorech, kteří mohou podpořit další rozvoj místních firem. Tento institucionalizovaný kapitál končí na západních hranicích Česka a Polska, protože dobré firemní příběhy špatně v zahraničí prezentujeme.

Valuace firem jsou dnes dostatečně atraktivní?

Když jde o dobrý podnik, tak vždy byly a budou valuace vyšší. Aby se to změnilo, muselo by se stát něco podobného jako v roce 2008. Dnes ocenění firem možná lehce rostou, ale není to nic dramatického. Záleží také, k jakému provoznímu zisku EBITDA se vztahují. Třeba ve stavebnictví budou některé firmy z pohledu násobku provozního zisku atraktivní, ale při nízké EBITDA.

Jak je to v sektorech, kde se pohybujete vy, jako je třeba moderní energetika?

Když jsme investovali fond Jet 2, dívali jsme se záměrně na odvětví, která čeká zajímavý růst. Hledali jsme příležitosti spojené s green dealem. Chtěli jsme do automobilového průmyslu a mobility, ale bez spalovacího motoru a více digitalizované. Moc se nám ale nedařilo najít vhodné firmy. Vedle toho se nám velmi líbila energetika. Koupili jsme TEDOM, 2JCP, Rockfin. Všechny jedou fantasticky. Rockfin jsme koupili v roce 2022 s EBITDA 8,5 milionu eur. Dnes je na 22 milionech.

Ve fondu Jet 2 vám zůstávají ještě tři firmy. Za jak dlouho je chcete prodat?

Horizont fondu je rok 2028. Určitě budeme chtít z některých firem exitovat dříve. U nich očekáváme velice vysoký výnos. Všem těmto projektům se daří. Jedním z nich je společnost 2JCP, která vyvíjí filtrační systémy pro plynové turbíny. Poptávka po těchto systémech pro plynové technologie nyní extrémně roste. Kromě toho je firma výhradním dodavatelem řešení pro elektrolyzéry na výrobu vodíku pro Siemens Energy, máme technologie pro zplyňování odpadu, zachytávání oxidu uhličitého.

V Jet 3 už máte první investice. Jeho těžištěm by ale mělo být Polsko, kde chce investovat zhruba 2 miliardy korun. Proč padla volba na Polsko?

Česko je relativně malý trh pro kontinuální investování vyšších částek. Polsko je velice zajímavý trh, má před sebou velký růst. Je to velký trh, který býval vždy relativně uzavřený. Pro nás je ideální propojovat tamní firmy s Českem, Slovenskem a Německem.

Odvětvově se Jet 3 bude orientovat stejně jako Jet 1 a 2?

Máme ambice investovat do firem, kde je nějaký element výroby, ať je to v jakémkoliv odvětví. Asi bychom nekoupili stavební firmu, ale neměli bychom problém s výrobcem stavebních materiálů. V Jet 3 jsme začali firmou LIKOV, která přináší přidanou hodnotu zákazníkovi skrze zateplování budov. Evropská unie doporučuje reklasifikaci energetických štítků. Podle odhadů až 75 procent budov nesplní jejich požadavky. Řešením je zateplit obálku budovy. Proto nás toto odvětví zajímá. Bude tam přirozená poptávka.

Nyní jste se rozhodli, že půjdete i do investic mladších firem a startupů prostřednictvím nově založeného fondu Jet Ventures. Z čeho to vyplynulo?

Vidíme v tom příležitost pro další modernizaci středoevropských podniků. K tomu potřebují know-how. Růstové, ale i zralé firmy se často věnují hlavně operativě a výzkum a vývoj bývá trochu na druhé koleji, protože na něj nemají dostatečnou kapacitu. Nové myšlenky a nápady spíše hledají u třetích stran. I když se podíváte na obrovské americké nadnárodní firmy, tak ty neustále kupují malé startupy, ventury, čímž si pořizují nové know-how.

Kde budete potenciální cíle investic hledat?

Vycházíme z našeho know-how, které jsme získali při investování do průmyslu ve střední Evropě v posledních třiceti letech. Díky našim zkušenostem s už zralými průmyslovými firmami umíme lépe vyhodnotit investiční teze mladých firem, validovat je v našich firmách, které vlastníme nebo kde jsme v minulosti působili. Umíme si ověřit, jestli produkt nebo služba opravdu dává pro průmyslovou firmu smysl.

Na jak rozvinuté firmy se zaměříte?

Nechceme jít do úplně mladých startupů. Zaměříme se na firmy, které už mají kladný provozní hospodářský výsledek nebo k němu mají blízko. Mají produkt, který má místo na trhu, je o něj zájem a je škálovatelný.

Budete pak takový produkt nebo službu implementovat ve firmách z vašich dalších fondů?

Je to jedna z možností. Máme ale obrovskou síť kontaktů. Investovali jsme už do spousty firem a každá z nich má obrovský dodavatelsko-odběratelský řetězec. Otevírá se proto dost příležitostí, jak mladé venture firmě pomoct na trhu dál růst.

Kolik kapitálu chcete od investorů do fondu získat?

Počítáme s 50 až 70 miliony eur pro fond číslo jedna. Už máme první investici, která je zatím financována partnery Jet Investment a našimi venture partnery. Jde o firmu Partory, která digitalizuje nákup některých položek ve firmách, obvykle takových, které se nakupují ve velkém množství a mají vzhledem k finálnímu výrobku nízkou hodnotu. Firmy se těmito položkami příliš nezabývají. Často mají pár ověřených dodavatelů, od nichž je odebírají tak nějak ze setrvačnosti. Na trhu je ale řada nových technologií, díky nimž lze takový výrobek udělat výrazně levněji.

Jak v tom může pomoci digitalizace?

Tato společnost agreguje informace od stovek dodavatelů. Nákupčí ve výrobním podniku například hledá určitý svařenec. Materiál na něj je třeba z něčeho nařezat, což se může udělat pilou, laserem, vodním paprskem. Pak se musí svařit, na což existují také různé technologie. Firma má přehled o tom, kdo má jaké technologie, jak efektivní je daná technologie pro konkrétní svařenec. Tím jeho výrobu zlevní. Navíc má přehled o kapacitách a jejich vytížení u dodavatelů. Umí tak vybrat toho správného dodavatele z hlediska technologie a kapacit, aby zákazníkovi přinesla tu správnou cenovou nabídku.

Kde potenciální firmy pro investice hledáte?

Opět je to střední Evropa, tedy Česko, Polsko, Slovensko, Německo, Rakousko, a dokonce Švýcarsko. Příležitostí vidíme hodně, spíše je v regionu nedostatek kapitálu, který by do nich investoval.

Budete fungovat v těchto firmách jako aktivní investor, který se bude podílet na řízení, jako to děláte v ostatních vašich fondech?

Nebudeme firmy aktivně řídit. Investujeme do minoritních podílů a do stávajících týmů zakladatelů. Budeme spíše naše venture investice propojovat s průmyslovou komunitou, na kterou máme dosah, a tím jim budeme pomáhat dál růst.

Jaký budete mít ve venture fondu investiční horizont?

Deset let.

Zkušenosti z průmyslu využíváte i v nemovitostním fondu Jet Industrial Lease. Nejvíce nemovitostí jste zatím koupili v Polsku. Funguje tam lépe váš model nákupu areálu výrobní firmy a jeho zpětný pronájem než třeba v Česku?

Vyšší podíl polských aktiv spíše vyplynul z aktuální situace. Přístup firem k modelu sale&leaseback je v Polsku a v Česku podobná. Pořád jsou ale obě země daleko za Německem, kde je oddělení vlastnictví nemovitostí od podnikání běžné už desítky let. Nedávno jsme měli představenstvo fondu, a když jsme procházeli potenciální projekty, tak jich bylo 90 procent z Česka.

Kolik máte před sebou potenciálních akvizic?

Letos bychom chtěli udělat jednu až dvě. Příští rok bychom měli udělat tři až čtyři investice díky stabilnímu přísunu peněz od investorů do fondu.

Chtěli jste vytvořit také fond zaměřený na poskytování úvěrů firmám. Je to pořád aktuální?

Pořád to platí, protože zapadá do celé šíře našich fondů. Budeme na něm pracovat na začátku roku 2025. Už teď na konci roku budeme sestavovat týmy. Ale není to úplně běžná disciplína, takže se v Česku a Polsku kvalifikovaní lidé nehledají úplně snadno. Díváme se proto více do Německa. Fond zase chceme propojit s průmyslem. Máme ambice investovat do firem, kde je nějaký element výroby, ať je to v jakémkoliv odvětví. Ve fondu Jet 3 jsme začali firmou LIKOV, která přináší přidanou hodnotu zákazníkovi skrze zateplování budov.