HN rozhovor s Igorem Faitem

Hospodářské noviny
21.10.2013
Autor: Nikita Poljakov

Igoru Faitovi, jednomu z nejúspěšnějších českých byznysmenů, roste nákupní apetit. Do poloviny příštího roku chce ze své současné firmy vybudovat skupinu, která bude mít výrazně vyšší sílu k expanzi a investicím.

Nová společnost Jet Investment Management bude spravovat dva fondy. Za pomoci bank bude mít na nákupy celkem tři miliardy korun. Pomůže tomu i vstup nových investorů, od nichž by Fait rád získal padesát procent kapitálu „Do jednoho fondu by se zařadily stávající investice, druhý fond by byl určen pro nové, silně růstové společnosti,“ vysvětluje Fait v rozhovoru pro HN. Do prvního, dividendového fondu se prodají společnosti, jimiž současný Jet Investment disponuje. Nedostane se tam pouze výrobce tkanin do pneumatik, firma Kordárna Plus. Tu chce Fait v následujících třech letech prodat. Zisky v tomto fondu budou vytvářeny v podobě dividend. Druhý, růstový fond bude určen pro společnosti, které v budoucnosti koupí. Zisk pro investory bude vyplývat z restrukturalizací těchto podniků a jejich následného prodeje po několika letech za vyšší cenu.

Investiční a strategická rozhodnutí bude provádět správcovská společnost. „Budeme vlastnit padesát procent investičních listů. Budeme tedy mít stejná práva a sdílet stejná rizika jako noví investoři. Pouze na straně správcovské společnosti budeme mít možnost navíc získat odměnu za růst hodnoty našich fondů,“ dodává Igor Fait. Peníze z růstového fondu chce Fait postupně proinvestovat do dvou let od jeho spuštění. Bude záležet na velikosti jednotlivých investic.

K chystaným změnám má Igor Fait trojí motivaci. „Chceme dále zhodnocovat naše vlastní aktiva, dělat větší nebo více transakcí díky novým investorům a za úspěch inkasovat odměnu,“ říká. Podotýká, že se bude jednat o uzavřený okruh investorů, kteří mají zkušenost s investicemi do fondů soukromého kapitálu. První jednání s případnými zájemci o vstup do připravovaných fondů už podle něho proběhla. „Udělali jsme prvotní prezentaci, která nebyla odmítnuta. Nyní půjdeme do detailnějších jednání,“ uvedl.

Hledá zároveň další příležitosti pro investice. „Už se díváme i do zahraničí. V Polsku jsme měli dva cíle. Bohužel ani jeden neskončil úspěšně. Teď nás zajímá hodně Slovinsko, kde se majitelé firem dostali do finančních problémů. Možná se budeme dívat i do Srbska,“ řekl. Investičních příležitostí v Česku a na Slovensku je málo, říká majitel a zakladatel investiční společnosti Jet Investment Igor Fait v rozhovoru pro Hospodářské noviny. Rád by pokračoval v akvizici a restrukturalizaci tuzemských firem jako doposud. „Určitě budeme hledat prioritně cíle v Česku a na Slovensku. Nicméně už těch příležitostí není tolik,“ uvádí Fait. Proto se skupina, která se zaměřuje na restrukturalizaci firem hlavně v oblasti výrobního průmyslu v Česku a na Slovensku, rozhodla dívat na Balkán. „Teď nás zajímá Slovinsko, kde se majitelé firem dostali do finančních problémů. Možná se budeme dívat i do Srbska,“ dodává Fait. Jeho cílem na Balkáně ale paradoxně není strojírenství. V hledáčku má tentokrát potravinářské firmy.

HN: Před měsícem jste prodali výrobce geosyntetik pro stavebnictví, slovenskou společnost Texiplast, která patřila pod Kordárnu Plus. Mohl byste potvrdit 19milionovou transakci?
Ano, ale taková byla hodnota podniku. Ještě musíte odečíst dluh, ten ale nebyl příliš vysoký. Hodnota kapitálu Texiplastu byla 16 milionů eur.

HN: Kordárna Plus je doposud vaší největší investicí (celkem 900 milionů korun). V roce 2011 vykázala tržby na úrovni 2,3 miliardy korun, EBITDA byla na 216 milionech korun. Jak se jí vedlo v loňském roce?
V roce 2012 vykázala Kordárna EBITDA dvě stě milionů korun a tržby 2,24 miliardy korun, včetně Texiplastu. Je to stejný vývoj jako rok předtím. Pro nás je to ale skok, protože geobyznys se stavebnictvím stagnoval. Rostly nám však části výroby, které růst měly, tedy hlavně výroba kordů (tkaniny do pneumatik).

HN: V jaké fázi je dostavba Slovkordu, dceřiné společnosti Kordárny?
Investice je hotová. Každým dnem ho budeme kolaudovat. Pro Slovkord je momentálně nejdůležitější certifikace. Nemůžete z vláken, která vyrábí, hned dělat tkaninu, jež se dodává do pneumatik. Pneumatikárny musí tato vlákna nejdřív certifikovat. Takže teď Continental, Nokian a řada dalších certifikují naše vlákna. Certifikace sice zabere nějaký čas, ale počítáme, že na podzim by měla být hotová. Proto předpokládáme, že v listopadu spustíme ve Slovkordu výrobu nového vlákna.

HN: Cílem ve Slovkordu a Kordárně bylo zajistit lepší spolupráci s odběrateli. Povedlo se vám to?
Hodně odběratelů globálního typu, jako je Continental, vyžaduje, aby dodavatel kordů byl integrovaný. To znamená, aby si vyráběl jak vlákno, tak dělal konverzi do tkanin. Takovým dodavatelem jsme se spuštěním Slovkordu stali. Proto očekáváme skokový růst v tržbách a EBITDA, především v roce 2014 a hlavně v roce 2015, až certifikaci provede víc odběratelů.

HN: Už jste domluveni na zakázkách s Continentalem?
Existuje mezi námi prohlášení o záměru.

HN: Stále platí, že Kordárna bude na prodej po roce 2015?
Naše představa prodeje je rok 2016, kdy budeme moci ukázat čísla, kterých Kordárna dosáhla v roce 2015. V polovině roku 2016 bychom chtěli spustit prodejní proces.

HN: Jste schopni na dnešním trhu a za současných ekonomických podmínek najít pro Kordárnu kupce za vámi přijatelnou cenu?
Skutečnost, že jsme jediná nezávislá kordárna v Evropě, znamená zájem globálních asijských hráčů. Už dnes ťukají na dveře s otázkou, jestli budeme někdy na prodej. My ale v současnosti neprodáváme.

HN: Jaké jsou v posledním roce na evropských trzích příležitosti nakupovat nebo prodávat?
Upřímně nepociťuji nějaké výrazné oživení. Alespoň v našich společnostech je z pohledu hospodářských výsledků letošní rok hodně podobný tomu loňskému. Ale díkybohu za to, co je. Naše společnosti výraznou krizí neprošly. Možná je to proto, že fungujeme v trochu specifickém oboru. Navíc vždy kupujeme firmy v době, kdy se jim příliš nedaří, i když není krize. Takže se úplně nevezeme na vlně krizí, ale spíš využíváme toho, že jsou jednotlivé společnosti v problémech.

HN: Máte v hledáčku v Česku a na Slovensku nějaké konkrétní firmy, které právě zažívají krizi uprostřed krize?
Nedávno jsme koupili MSV Metal Studénka. Jsme firma, která se živí tím, že neustále hledá nové příležitosti. Snažíme se ale být trpěliví a nesáhneme po první příležitosti, která se objeví. Radši budeme dlouho čekat, než abychom něco narychlo kupovali.

HN: Žádná akvizice tedy na spadnutí není?
Nemyslím, že do konce roku něco koupíme. Nové fondy v polovině roku 2014

HN: Když poslouchám, jak mluvíte o jednotlivých firmách v portfoliu, tak to vypadá, že je nechcete prodávat, ale držet dlouhodobě. Chystáte se je sdružovat do Gatufa holdingu, o kterém jste před dvěma lety mluvil?
Zvažujeme dnes trochu jinou formu. Chceme z Jet Investmentu udělat správcovskou společnost několika fondů. Do jednoho fondu by se zařadily stávající investice, druhý fond by byl určen pro nové, silně růstové společnosti. Je to myšlenka, kterou rozvíjíme, ale hodně souvisí s legislativou. V tomto roce byl schválen nový zákon o investičních společnostech a investičních fondech. Aktuálně dokončujeme jeho analýzu a dopad na finální podobu fondů. Ale myslím si, že bychom měli být schopni na přelomu jara a léta 2014 novou strukturu spustit.

HN: Přizval byste k tomu nové investory?
Cílem nového fondu by měl být i kapitálový růst. To znamená neinvestovat jenom vlastní zdroje. V nových fondech bychom chtěli mít padesát procent vlastních investic a zbytek od partnerů investorů.

HN: S jakým kapitálem chcete pracovat?
Děláme to proto, abychom získali nové peníze. Ve struktuře budou dva fondy. Jeden dividendový, kam se vloží některé naše společnosti. Padesát procent dividendového fondu chceme prodat novým investorům. Peníze, které získáme, vložíme do druhého růstového fondu. To budou čerstvé zdroje, které by měly činit minimálně 1,5 miliardy korun. K tomu přidejte bankovní financování. Takže můžeme pracovat minimálně s dvojnásobkem těchto prostředků.

HN: V současnosti jste z vlastních zdrojů schopni investovat půl miliardy korun. Znamená nový fond ztrojnásobení investičního potenciálu?
Zhruba řečeno ano.

HN: To už dosáhnete na větší společnosti.
Jestli nějaké najdeme.

HN: Česko a Slovensko jsou dnes prázdné?
Už se díváme i do zahraničí. V Polsku jsme měli dva cíle. Bohužel ani jeden neskončil úspěšně. Teď nás zajímá hodně Slovinsko, kde se majitelé firem dostali do finančních problémů. Možná se budeme dívat i do Srbska.

HN: Investiční prostředí na Balkáně není nejzdravější…
Určitě budeme hledat prioritně cíle v Česku a na Slovensku. Nicméně už těch příležitostí není tolik. Slovinsko je bezpečná země, není to klasický Balkán. Ale chceme se porozhlédnout i v rizikovějších zemích jako Srbsko, kde jsou příležitosti podstatně zajímavější, co se týká pořizovací ceny v poměru k potenciálu EBITDA.

HN: Díváte se po příležitostech ve strojírenství?
Nikdy jsme neříkali, že jsme oborově zaměřeni. Máme strojírenství rádi, ale máme ho rádi především u nás, protože Česko byla vždy strojírenská velmoc. Na Balkáně máme i jiné cíle vedle strojírenských firem.

HN: Prozradíte jaké?
Potravinářství. Čtyři sta milionů do nového lisu

HN: Už jste si vybrali partnery, se kterými byste chtěli v novém fondu spolupracovat?
Jednáme s partnery, ale nebudu říkat, se kterými.

HN: V jaké fázi jsou jednání?
Udělali jsme prvotní prezentaci, která nebyla odmítnuta. Takže teď půjdeme do detailnějších jednání.

HN: Znamená to, že současné portfolio vašich společností zůstane v Jet Investmentu?
Když zítra někdo přijde a nabídne mi dobrou cenu za kteroukoliv z mých firem, tak ji prodám. Ale ze současného portfolia by všechny firmy kromě Kordárny šly do dividendového fondu.

HN: Už máte vymyšlený název pro nový fond?
Správcovská společnost by se jmenovala Jet Investment Management a fondy jednoduše Jet 1, Jet 2 a tak dále.

HN: Vašemu záměru nasvědčuje i společnost MSV Metal Studénka, kterou jste koupili začátkem roku. Měly se tam vytvořit synergie se Strojírnami Poldi.
MSV Metal Studénka je kovárna, která zatím nemá možnost kovat výkovky tak velké, jaké potřebujeme ve Strojírnách Poldi. Nicméně dokoupením lisu pro velké výkovky jsme schopni využít toho, že bychom si sami vyráběli polotovary pro Poldovku. Je to ale hodně velká investice.

HN: Kolik stojí lis?
Tři sta až čtyři sta milionů korun. V současnosti analyzujeme, jestli do této investice jít. V Evropě jsou pouze tři výrobci s tak velkým lisem.

HN: V březnu skončila reorganizace MSV Metal Studénka. Dá se tato revitalizace srovnat s reorganizací Kordárny?
Kordárna byla úplně první, vstupovali jsme tehdy do podstatně většího rizika. Z tohoto pohledu byla reorganizace MSV Metal Studénka provedena podstatně dokonaleji, s menším množstvím rizik. V našich společnostech je z pohledu hospodářských výsledků letošní rok hodně podobný tomu loňskému.